Schwarzenberský kanál

Schwarzenberský kanál nacházející se na Šumavě se původně používal k plavení dříví ze šumavských lesů. Kanál začíná nedaleko Nového Údolí a vlévá se do řeky Große Mühl v Rakousku. Rozsáhlá síť potoků pramenících v horách zajišťovala dostatek vody pro plavení dříví. Nejvýznamnějším zdrojem vody bylo také ledovcové Plešné jezero. K regulaci toku vody byly využívána stavědla před ústím potoků do kanálu. Díky tomu se dalo plavit dříví dále po Dunaji až do Vídně. V dnešní době je nepoužívaný, občas se na udržovaných částech kanálu organizuje plavení dříví jako turistická atrakce.

Nejvýznamnější technická památka ČR

Na začátku Schwarzenberského kanálu stojí Rosenauerův pomník, který je věnován inženýrovi, jenž stál u zrodu šumavských plavebních kanálů. Dostupný je ze železniční zastávky v Novém Údolí, kam lze pohodlně dojet vlakem z Číčenic, z Českých Budějovic a s přestupem ve Volarech také ze Strakonic.

Podél kanálu vede cesta, která je sjízdná na krosovém kole. Celá trasa je vhodná pro začátečníky s celkovou délkou cca 52 km. A jelikož byl kanál postaven se spádem, nepotkáte po celé trase žádný kopec. Po cestě můžete navštívit různá technická díla postavená na kanálu. Mezi nejnavštěvovanější jistě patří horní a dolní portál tunelu, nebo akvadukt, kterým kanál překonává Koňský potok. U dolního portálu tunelu je možné navštívit muzeum Schwarzenberského kanálu. Na upravených částech kanálu je možné v určitých dnech zhlédnout plavení dříví. Budete-li mít dost sil, můžete z trasy odbočit a vyjet si k Plešnému jezeru a odtud pěšky na horu Plechý, která je svými 1378 m. n. m. nejvyšší horou české části Šumavy.

Schwarzenberský kanál končí v rakouské vesničce Sankt Oswald bei Haslach. Chtete-li se ušetřit prudkého výšlapu zpět do České republiky, doporučujeme celý výlet zakončit u evropského rozvodí Labe – Dunaj nedaleko hranic a pokračovat přívozem na nádraží v Černé Pošumaví, popřípadě se napojit na Vltavskou cyklotrasu.

1 z 20